Recenze článků

Tento popis však není dostatečný. Určité formy CSNB se vyskytují i u lidí a některých dalších druhů zvířat. Uvedené čtyři body jsou jim společné.

Obecně řečeno jde o „zhoršené noční vidění“. Některé formy CSNB znamenají extrémě špatné noční vidění, jiné jsou méně těžké. Všechny se vyznačují určitým stupněm snížené funkce tyčinek, proto termín „noční slepota“. „Neměnná“ souvisí se slovem „nezhoršující se“, čímž je myšleno, že se nezhoršuje v průběhu života jedince.

Jako příznaky pozorujeme obavu, zmatení a dokonce zranění za snížené viditelnosti. Může se vyskytnout problém při výcviku a tréninku postižených koní. Postižení jedinci mohou také sem tam trpět abnormální rotací očí a ujížděním oka.

2. Co způsobuje CSNB? – Co se děje s okem?

Zatím nikdo nezjistil, čím je postižení zapříčiněno. Řádným a mikroskopickým zkoumáním oka nebyly zjištěny žádné fyziologické abnormality, které by mohly nějak narušit vidění (Witzel 1978). Existuje domněnka, že fyziologická abnormalita se vyskytuje ve funkci sítnice, konkrétně v přenosu impulzů mezi buňkami sítnice.

Abychom správně porozuměli danému problému, je třeba si vysvětlit, jak sítnice funguje. Sítnice má několik vrstev buněk, které reagují na podnět a přenáší vizuální vjemy do mozku. Vizuální vjem přichází v podobě formy světla. Když světlo dopadne na buňku sítnice, způsobí sled elektrických impulzů, které jsou přenášeny do mozku a případně přeměněny v obraz, který vidíme. První buňky jsou fotoreceptory. Jsou dva druhy fotoreceptorů: tyčinky, které umožňují noční vidění, a čípky, které zase umožňují vidění za světla a i vidění barevné.

Při CSNB je na cestě z tyčinek do mozku přenos přerušen, takže vidění potmě není možné. Problém se nachází někde v buňkách, které mají přijímat impulzy z tyčinek – bipolární buňky. Je možné, že bipolární buňky postrádají ústrojí potřebné pro odpověď na podráždění tyčinek.

3. Jak je CSNB diagnostikována?

Je těžké změřit kvalitu vidění u zvířat, jelikož nemluví. Nicméně můžeme objektivně měřit funkci jejich sítnice. Nejobjektivnějším způsobem je elektroretinogram (ERG). Tímto testem měříme elektrickou aktivitu sítnicových buněk v důsledku světelného impulzu. Běžné ERG výsledky se stanovují z průměru vyšetření u stovek koní s nastavením různých podmínek. Koně postižení CSNB měli výsledky výrazně jiné než většina zdravých jedinců.

Normální je jak u koní tak u lidí, že při vstupu do tmavé místnosti potřebují chvíli času, než si oko zvykne, tedy tyčinky se na změněné světelné podmínky adaptují, a jedinec je pak schopen alespoň něco vidět. To proto, že se sítnice stává více citlivou na světlo. Koně s CSNB mají v těchto podmínkách ERG naprosto abnormální. U nich se křivka ERG vůbec nezvedá, dokonce někdy i klesá. U postižených jedinců je zablokována cesta přes sítnici, protože za tmy nedochází do jejich mozku žádná vizuální informace. Jinak řečeno, jsou za tmy úplně slepí.

…

Na výše uvedených snímcích je možno vidět ERG u koně bez CSNB (a/) a Appaloosy s CSNB (b/). Na snímku a/ je vidět malý záporný výběžek nazývaný vlna A. Je to záznam elektrické aktivity ve fotoreceptorech. Tato vlna je následována větším kladným výběžkem nazývaným vlna B, což je záznam elektrické aktivity v bipolárních buňkách sítnice. Na snímku b/ vidíme charakteristický graf záznamu u koně s CSNB, kde sledujeme pouze vlnu A. V nočních podmínkách vlna B úplně chybí, což jasně dokazuje, že je problém někde na cestě mezi fotoreceptory a bipolárními buňkami.

Je třeba dodat, že přítomnost CSNB mohou v podmínkách se sníženou viditelností doprovázet některé klinické příznaky jako obava, zmatení a také zranění. Může se vyskytnout problém při výcviku a tréninku postižených koní. Postižení jedinci mohou také sem tam trpět abnormální rotací očí a ujížděním oka (Rebhun 1984). Nicméně, tyto příznaky se mohou samozřejmě projevovat i u koní nepostižených CSNB, proto je směrodatné vyšetření pomocí ERG.

4. Je CSNB u Appaloos nějak spojeno se zbarvením srsti?

Ano – naše výzkumy to dokazují. Zbarvení srsti u Appaloos, které udává, že je jedinec nositel homozygotního genu pro skvrnitost (LP), je vždy spojeno s postižením CSNB (obrázek výše). Appaloosy se skvrnami v srsti jsou heterozygotní a postižené nejsou (obrázek níže). Také jedinci jednobarevní, tzv. necharakteristické Appaloosy, bez dominantních genů LP, jsou bez postižení CSNB.

Podotýkáme, že některé Appaloosy se rodí s velmi malým nebo žádným procentem bílé barvy srsti. Tito koně mohou a nemusí být nositeli dominantního homozygotního genu LP. Jejich genotyp nelze jen tak určit podle zbarvení a je tedy třeba nechat koně vyšetřit pomocí ERG nebo dát stanovit přítomnost genu LP pomocí genetického vyšetření. V tomto případě se jedná o speciální vyšetření, nestačí pouze standardní stanovení DNA.

5. Postihuje CSNB všechny Appaloosy?

Ne, postihuje pouze ty, které mají dvě dominantní alely LP. Appaloosy, které jsou heterozygotní (mají jednu dominantní a jednu recesivní alelu LP, jedná se o Appaloosy se skvrnami v podobě vajíček a teček) mají noční vidění normální, jejich ERG odpovídá běžným hodnotám. Jednobarevné necharakteristické Appaloosy mají zrakový systém stejný, jako jiná jednobarevná plemena, takže vidí normálně.

6. Nedalo by se vysledovat, že CSNB pochází od určitého koně nebo linie nebo že je spojena s určitou srstí nebo pigmentem?

Výsledky studií z let 2005-2006 dokazují, že existuje jen jeden parametr významně spojený s výskytem CSNB: homozygotní zbarvení srsti. Určujícím faktorem je stav s ohledem na LP. Koně, kteří mají dvě dominantní alely LP, jsou postižení CSNB, ti, kteří mají jednu nebo žádnou, CSNB nemají. Žádné liniové dědění nebylo zjištěno. Jedinci pro studii nebyli příbuzní. Analýzami rodokmenů nebyl zjištěn žádný společný předek.

7. Mají všechny Appaloosy postižené CSNB stejný stupeň zhoršení vidění?

Naším vyšetřováním pomocí ERG jsme dospěli k výsledkům přibližně stejného snížení vidění. Dalo by se říci, že grafy byly téměř stejné.

8. Při jakých světelných podmínkách se začne u koně s CSNB projevovat zhoršené vidění?

Přibližně v okamžiku, kdy už by pro vás nebylo pohodlné číst si. Změna je rychlá. V okamžiku, kdy jste v přítmí a máte stále dostatek světla pro rozlišování předmětů, postižený kůň v ten okamžik vidí naprostou tmu. Například v noci, kdy svítí měsíc, a vy můžete vidět stromy, skály a jiné objekty, Appaloosa s CSNB nevidí nic. Svět je pro ni naprosto černý, kromě samotného měsíce či jiných přímých světel, které vidí jako světelné tečky ve svém černém obraze.

9. Je u Appaloos s CSNB nějak změněno denní vidění? Je stejné nebo se liší od nepostižených koní?

Appaloosy s CSNB mají denní vidění normální, stejné jako nepostižení jedinci. Denní vidění může být zhoršené pouze v případě, že trpí nějakou jinou oční chorobou nebo vadou.

…

Celý článek v originále najdete na stránkách www.appaloosaproject.info