Zajímavosti

Adrenalin park Jeseníky

U obce Česká Ves ve stanici Ranč Orel se nachází Adrenalin park Jeseníky, který nabízí velké množství volnočasových aktivit – lanové centrum, půjčovna čtyřkolek, výlety na kolech, paintball, lukostřelba, dětský park a další (http://www.adrenalin-park.cz/).

Bernartice

Bernartice leží u města Javorník ve Vidnavské nížině v nadmořské výšce 254 metrů. V roce 1850 byly k Bernarticím připojeny dříve samostatné obce Buková a Horní Heřmanice. Nejvýznamnější památkou je farní kostel sv. Petra a Pavla, který patří k nejstarším na Javornicku (pozměněn přístavbami). Během 19. století byl přestavěn také barokní zámeček. Z obce pocházel kartograf Josef Jiittner (narozen 1775), autor plánu Prahy (http://www.bernartice.eu/).

Černá Voda

Obec leží východně od obce Žulová při Černém potoce v nadmořské výšce 340 metrů, člení se na Nové Podhradí, Staré Podhradí a Rokliny. Nejvýznamnější pamětihodností je zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaný také Hradisko). Dochovala se pouze část hlavní věže, pozůstatky paláce a obvodových zdí. V roce 1618 byl v obci vybudován pozdně renesanční zámeček. Z 18. století pochází farní kostel Panny Marie, klasicistní stavba s ochrannou zdí (http://www.obeccernavoda.cz/).

Česká Ves

Česká Ves je obec v údolí řeky Bělé, která dostala svůj název podle horníků z Čech dolujících železnou rudu a zlato na úpatí vrchu Zlatý Chlum kolem roku 1350. Mezi místní zajímavosti patří kostel sv. Josefa s ojedinělým dvouvěžovým řešením či rodný dům Johana Schrotha, zakladatele lázní v Lipové. Uprostřed obce se nachází muzeum Auto-motoveteránů. K České Vsi patří také krytý bazén, víceúčelové hřiště nebo Ranč Orel společně s Adrenalin parkem Jeseníky (http://www.cves.cz/).

Hornický skanzen

Hornický skanzen se zlatorudnými mlýny se nachází u města Zlaté Hory v údolí Olešnice. Zdejší rýžoviště byla těžena povrchově i hlubinně (dochovány tzv. ztracené štoly). Na pravém břehu Olešnice jsou časté pinky a odvaly. Hlavní kanál pro přívod vody je stále v provozu. Geologický průzkum v těchto místech prokázal vysoký obsah zlata. V současné době jsou v místě vybudovány repliky středověkých hornických mlýnů, bylo zde mistrovství České republiky i Evropy v rýžování zlata (http://www.zlatehory.cz/hornicky-skanzen-zlatorudne-mlyny/d-305555/p1=36170).

Hradec-Nová Ves

Přibližně 12 kilometrů od města Jeseník se nachází obec Hradec-Nová Ves. První zmínka o obci Hradec pochází z roku 1351, obec Nová Ves vznikla až v roce 1685 dělením jednoho z Mikulovických dvorů. K administrativnímu spojení obcí došlo v roce 1848 (http://www.hradec-novaves.cz/).

Hraničky

Obec Hraničky, dříve Granzdorf, vznikla kolem roku 1785 v Rychlebských horách v nadmořské výšce 696 metrů. Nachází se v těsné blízkosti státní hranice, dříve hranice s Německem. Jednalo se o sudetskou obec s naprostou většinou obyvatel německé národnosti. V letech 1945–1946 došlo k jejich odsunu. Z necelých dvou set obyvatel zde zůstaly pouhé 4 rodiny, které byly nakonec v roce 1949 také vysídleny. Vesnici poté nikdo nedosídlil a byla postupně rozebírána řeckými emigranty, kteří v té době dosídlovali vylidněné pohraničí. V letech 1959–1960 československá armáda odstřelila kostel a zbytky domů. Z 41 domů zde dnes stojí pouze jeden a v místě kostela stojí velký dřevěný kříž (http://www.hrady.cz/index.php?OID=6021).

CHKO Jeseníky

Chráněná krajinná oblast Jeseníky leží na území okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk. Severní hranice oblasti se dotýká státní hranice s Polskou republikou. Územím CHKO prochází historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. CHKO Jeseníky byla zřízena dne 19. 6. 1969 na ploše 740 km2. Území je z 80 % pokryto lesními porosty, převážně druhotnými smrčinami. Jde o nejlesnatější CHKO v České republice. Georeliéf Hrubého Jeseníku je výsledkem dlouhodobého geomorfologického vývoje. V přirozeném bezlesí v nejvyšších polohách se uchovala vysoká biodiverzita, výrazně ovlivněná absencí borovice kleče. Kleč se začala vysazovat až koncem 19. století. Výsadba nepříznivě ovlivnila řadu původních společenstev. Jeseníky mají chladné klima s vydatnými srážkami. Celá CHKO byla vyhlášena chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Posláním je ochrana krajiny, jejího vzhledu a typických znaků tak, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí (J. Šafář a kol., 2003).

Javorník

První písemná zmínka pochází z roku 1290, kdy byl veden soupis majetku vratislavského biskupství, který zmiňuje ves Jawornik. Od konce 13. století je uváděn také hrad, dnešní NKP zámek Jánský vrch. Osada v podhradí získala městský ráz, už od roku 1373 je uváděna jako město Javorník, ačkoli městská práva získala až v roce 1549. Majetek vratislavského biskupství byl konfiskován až po roce 1948. Velké plány města byly spojeny s geologickým průzkumem a dolováním uranové rudy, které přinesly městu pouze krátký rozvoj. Oživení lze v současnosti očekávat od soukromého podnikání a cestovního ruchu (http://www.mestojavornik.cz/).

Kaltenštejn

U obce Černá Voda se nachází zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaný také Hradisko). Hrad byl vystavěn na půdě vratislavského biskupa jeho odpůrci. V 15. století biskup hrad dobyl. Provizorně opravený hrad byl nakonec v roce 1505 zbořen a věž byla odstřelena. Později byl materiál z hradu využit při přestavbě zámku Jánský vrch (http://www.hrady.cz/index.php?OID=171).

Koberštejn

Volně přístupná zřícenina hradu Kobrštejn nedaleko Zámeckého vrchu (934 m n. m.). Hrad se nacházel na špatně přístupném místě, dochovaly se zbytky typické válcové věže, zdí a mohutného příkopu. Hrad vznikl pravděpodobně ve 13. století na ochranu zlatých dolů a byl současně pomezním hradem, který chránil vstup na území vratislavského biskupství údolím Černé Opavice (http://www.hrady.cz/index.php?OID=177).

Kobylá nad Vidnavkou

Katastr obce se nachází v severní části Žulovské pahorkatiny, která dále k severu přechází do Vidnavské nížiny. Obec leží v údolí Vidnávky, dříve k ní patřila osada Annín. V okolí obce je typická ledovcem přemodelovaná krajina, tzv. oblíková. Mezi další památky patří kostel sv. Jáchyma a hřbitovní kaple (http://www.kobylanadvidnavkou.cz/).

Latzelova stezka krasem Rychlebských hor

Hlavním tématem je kras a krasové jevy Rychlebských hor. Jméno dostala po Antonu Latzelovi, který v roce 1869 postavil ve Vápenné první kruhovou pec na pálení vápna ve Slezsku. Stezka se nachází mezi obcemi Vápenná a Horní Lipová, má celkem jedenáct zastavení. Celková délka trasy je 9 kilometrů (http://latzel.napomezi.cz/).

Lesní ruský hřbitov

Lesní ruský hřbitov se nachází na severním úpatí Orlíku, kde byl za druhé světové války vybudován zajatecký tábor, kde byli vězněni zajatci polské a později i Rudé armády. V letech 1941-43 vypukl v táboře tyfus, na který zemřelo 24 zajatců. Původně roztroušené hroby byly později vyzvednuty a ostatky byly převezeny do nově založeného hřbitova ruských zajatců. V roce 1974 byl dán podnět ke komplexnímu přebudování hřbitova. Dnes je tento hřbitov zapsán na seznamu kulturních památek. Poslední rekonstrukce byla provedena v roce 1999 (http://www.zlatehory.cz/lesni-rusky-hrbitov/d-306541).

Lurdská jeskyně

V roce 1908 byla z úcty k Panně Marii Lurdské pod skalním převisem Josefovy skály zbudována Lurdská jeskyně. Slavnostní otevření se konalo v roce 1909. Od té doby vznikla tradice vynášení sošky Panny Marie Lurdské vždy 1. května. Socha zde bývala umístěna do 31. října. K zániku Lurdské jeskyně došlo při vysídlení německého obyvatelstva a nástupu totalitního režimu v roce 1948. O obnovu poutního místa se v roce 2006 postaralo občanské sdružení Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku (http://www.zlatehory.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19319&id=306520).

Mikulovice

Mikulovice leží v nadmořské výšce 320 metrů při toku řeky Bělé. V obci je hraniční přechod do Polské republiky. První písemná zmínka pochází z roku 1263, ale již od 10. století bylo území předmětem zájmu z důvodu těžby drahých kovů. Zlato bylo získáváno z náplavů řeky Bělé a Olešnice. Pozůstatky této činnosti zde nalézáme dodnes. Roku 1907 byly Mikulovice povýšeny na městys. Součástí je osada Bukovec, Kolnovice a Široký Brod. Mezi významné památky patří kostel sv. Mikuláše z roku 1550 (http://www.mikulovice.cz/).

NS Údolím Javorné

Naučná stezka vede údolím Javorné z místa zvaného „Prameny Javorné“ a končí u „Waňkova kříže“ nad Ondřejovicemi. Má celkem sedm zastavení pojmenovaných po dřevinách, délka trasy je celkem 4,2 kilometrů. Cílem naučné stezky je podat informace o prostředí, geologii, geomorfologii a historii údolí (http://www.zlatehory.cz/naucna-stezka-udolim-javorne/d-306274/p1=36180).

NS Údolím lapků z Drakova

Stezka vede po turistické značce kolem Černé Opavy z Vrbna pod Pradědem přes Drakov a končí v osadě Rejvíz. Délka trasy je asi 12 kilometrů, je na ní deset zastavení. Tematicky je stezka zaměřena na přírodu a historii území, kterým vedla stará kupecká stezka. Území bylo významné z hlediska těžby železných rud a zlata v Černé Opavě. V okolí jsou zříceniny starých hradů (http://www.rymarovsko.cz/naucne-stezky/226-nauna-stezka-udolim-lapk-z-drakova.html).

NS v Údolí ztracených štol

Naučná stezka u města Zlaté Hory prochází údolím Olešnice, která zde ukládá zlato do náplavů. V 60. až 80. letech geologové prokázali vysoké obsahy zlata s opětovným obohacováním. Stezka mapuje povrchové i hlubinné dolování, má jedenáct zastavení a délku 2,5 kilometru (http://www.zlatehory.cz/naucna-stezka-v-udoli-ztracenych-stol/d-306276/p1=36180).

NKP zámek Jánský vrch

Národní kulturní památka zámek Jánský vrch tvoří přirozenou dominantu města Javorník. Historie zámku je spojena s biskupstvím v polské Vratislavi, které objekt vlastnilo od roku 1348. V roce 1984 byl zámek zestátněn a v současnosti je spravován Národním památkovým ústavem (http://www.janskyvrch.cz/).

NPP Borový

Lokalita se nachází na jižním a jihozápadním svahu Borového vrchu. Chráněná plocha má rozlohu 36,84 ha a leží v nadmořské výšce 350 až 487 metrů. Jako NPP Borový bylo území vyhlášeno roku 1987. Lokalita dokumentuje mezotvary a mikrotvary zvětrávání žuly v Českém masivu. Geologicky se jedná o vysokou exfoliační klenbu (bornhardt). Na vrcholu a svazích se nachází soustava exfoliačních slupek s velkým množstvím drobných tvarů zvětrávání žuly. Vrchol během pleistocénního zalednění Žulovské pahorkatiny pravděpodobně čněl nad ledem jako nunatak. Důraz je kladen na probírky smrkových skupin a podporu původního borového porostu. Památka Borový je silně ohrožena rabováním minerálů a vandalstvím (J. Šafář a kol., 2003).

NPP Jeskyně Na Pomězí

Přírodní památku tvoří zalesněný svah u silnice mezi obcemi Lipová-lázně a Vápenná v blízkosti dobývaného vápencového lomu. Nachází se v nadmořské výšce 520 až 590 metrů, lokalita má plochu téměř 12 ha, jako NPP Jeskyně Na Pomezí byla vyhlášena v roce 1965. Předmětem ochrany je zde krasové území s bohatě rozvinutými podzemními i povrchovými krasovými fenomény a typickou vegetací. Jeskyně Na Pomezí, která je zpřístupněná veřejnosti, je v jeskynním systému největší. Dosud bylo objeveno asi 1000 metrů chodeb. Jde o nejrozsáhlejší jeskynní systém vytvořený v krystalických vápencích v rámci České republiky. Část krasu byla zničena nebo poškozena těžbou mramoru, která zde probíhala od 30. let 20. století do roku 1963 (J. Šafář a kol., 2003).

NPP Na Špičáku

Národní přírodní památku Na Špičáku tvoří výrazný zalesněný skalní výchoz Velký Špičák (516 m n. m.) u Supíkovic. Památka byla vyhlášena v roce 1970 na ploše 7 ha. Předmětem ochrany je krasové území s povrchovými i podzemními krasovými jevy, přirozenými populacemi tisu červeného a jalovce obecného. Území je budováno šedým krystalickým vápencem devonského stáří. Jedná se o část kuželovitého tropického krasu (mogot) vzniklého v neogénu. V pleistocénu bylo území ovlivněno pevninským ledovcem, jehož tavnými vodami byly přemodelovány chodby do srdčitého až vejčitého profilu. V jihovýchodní části Velkého Špičáku byl v minulosti těžen mramor. Veřejnosti je zpřístupněna jeskyně Na Špičáku, která má od roku 1994 bezbariérový přístup (J. Šafář a kol., 2003).

NPP Venušiny misky

Přírodní památku tvoří vrchol kopce Smolný v souvislém lesním celku Bažantnice. Nachází se v nadmořské výšce 350 až 404 metrů a plocha chráněné oblasti činí 3,90 ha. Jako NPP Venušiny misky bylo území vyhlášeno roku 1970. Jedná se o jedinečný skalní útvar s výrazně vyvinutými tvary, zejména exfoliačními tvary a skalními mísami. Geologicky jde o vysokou exfoliační klenbu. Na skalách najdeme tvary zvětrávání a odnosu žuly. Jedná se o skalní mísy, skalní sedadla, křesla, výklenky a tafoni. Rozměry těchto útvarů dosahují i několik metrů. Největší skalní mísa má objem asi 65 litrů. NPP Venušiny misky je turisticky atraktivní území (J. Šafář a kol., 2003).

NPR Rejvíz

Národní přírodní rezervace Rejvíz se nachází v severovýchodní části Hrubého Jeseníku poblíž osady Rejvíz v široké bezodtoké pánvi. Leží v nadmořské výšce 734 až 794 metrů. Rezervace má plochu přibližně 325 ha, byla vyhlášena v roce 1955. Jedná se o největší komplex vrchovištního rašeliniště, podmáčených smrčin a rašelinných luk na severní Moravě a ve Slezsku. Ve východní části rezervace je téměř zarostlé Malé mechové jezírko, kde byla naměřena největší mocnost rašeliny. Jádro území je porostlé borovicí blatkou. V lokalitě je vybudováno informační středisko a naučná stezka (J. Šafář a kol., 2003).

PP Píšťala

Skalní útvar nacházející se v okolí kóty 447 m n. m. a náležící do katastrálního území obce Černá Voda. Je to lokalita s výměrou 16,25 ha v nadmořské výšce 380 až 440 metrů. Přírodní památkou byla vyhlášena v roce 1987. Píšťala dokumentuje přirozené zvětrávání a formování terénních tvarů v žulovském granodioritu. Geologicky se jedná o vrcholovou žulovou skálu s maximální výškou 10 m. Na vrcholové skalce jsou stupňovitě nad sebou tři skalní mísy s odtokovými žlábky. Dále zde najdeme jednu dvojitou mísu a skalní sedadla. Důraz se klade na podporu přirozených smíšených dubových bučin s borovicí a břízou (J. Šafář a kol., 2003).

PP Skalka pod Kaní horou

Přírodní památku tvoří žulová skalka v nadmořské výšce 385 metrů asi jeden kilometr od Tomíkovic v blízkosti Kaní hory. Lokalita byla vyhlášena v roce 1987. Jedná se o nejtypičtější a nejpravidelněji vyvinutou izolovanou skálu na území žulovského plutonu (J. Šafář a kol., 2003).

PP Vodopády Stříbrného potoka

Jihozápadně od obce Žulová se nachází přírodní památka na krátkém úseku Stříbrného potoka. Lokalita leží v nadmořské výšce 500 až 540 metrů, vyhlášena byla v roce 1965 na ploše 1,2 ha. Jedná se o geomorfologicky významné území, kaskádovitý úsek vodního toku s nejvyššími vodopády v regionu. Přírodní památka byla turisticky zpřístupněna už v devadesátých letech, v současnosti je devastována zvýšeným sešlapem. Lokalita je také známa pod názvem Nýznerovské vodopády (J. Šafář a kol., 2003).

PR Račí údolí

Rezervaci tvoří lesní komplex u města Javorník rozkládající se na svazích údolí Račího potoka v nadmořské výšce 340 až 540 metrů. Lokalita byla vyhlášena v roce 1998 na ploše 61 ha. Předmětem ochrany jsou lesní porosty pralesovitého charakteru s četnými skalními útvary – např. Čertovy kazatelny (J. Šafář a kol., 2003).

Přírodní koupaliště

Pro zájmové území je typická celá řada lokalit vhodných pro koupání v letním období (pískovny, lomy nebo rybníky). V obci Písečná je pískovna s možností koupání a rybolovu. Mezi zatopené lomy patří například lom Žulový vrch, Arcibiskupský lom, Vycpálek a Rampa nedaleko obce Černá Voda. Bývalý uhelný důl Pelnář u obce Uhelná byl přeměněn na rybník sloužící k rekreaci. V oblasti mezi obcemi Černá Voda a Kobylá nad Vidnavkou je několik rybníků – Velký rybník, rybník U Dubu, Dolní a Horní Tovaryš, Dolní a Horní Křemen, Podhradský rybník a další.

Rychleby

Zbytky hradu Rychleby (Reichenstein) se nacházejí asi čtyři kilometry jihozápadně od Javorníka na nepřístupném skalnatém výběžku Přílbového vrchu nad Račím údolím. Kdy byl hrad postaven, nelze přesně určit. Podle stavební struktury lze říci, že vznikl v druhé polovině třináctého století. Dochovala se část věže, základy budov a opevnění (http://www.hrady.cz/index.php?OID=273).

Rychlebské stezky

Jedná se o stezky pro horská kola v okolí Černé Vody. Trail vznikl rekonstrukcí původních loveckých chodníků. Rychlebské stezky mají několik propojených okruhů, které začínají i končí v obci Černá Voda. Součástí je také informační centrum a půjčovna celoodpružených kol vhodných pro technickou a náročnou jízdu horským terénem (http://www.rychlebskestezky.cz/).

Skorošice

V minulosti byly rozlišovány Dolní a Horní Skorošice se samostatnými katastry. Pod Dolní Skorošice patřila také osada Sedm Lánů, pod Horní Skorošice osada Kamenné. Ke Skorošicím byly po roce 1945 připojeny dříve samostatné obce – Petrovice, Tomíkovice a Nýznerov. Nejvýznamnější památkou v obci je kostel sv. Martina, dále pak pomník obětem první a druhé světové války. U Nýznerova je PP vodopády Stříbrného potoka (http://www.skorosice.cz/).

Stará Červená Voda

Stará Červená Voda je obec skládající se z osad Stará, Nová a Dolní Voda v údolí Červeného potoka. Jednou z nevýznamnějších kulturních památek je farní kostel Božího těla z 13. století a barokní sloup sv. Trojice z první poloviny 18. století. Areál kostela je ohraničen kamennou zdí, do které byl v roce 1929 osazen památník obětem 1. světové války. V katastru obce Stará Červená Voda se nachází povrchové doly na kaolinit se zachovalým železničním tunelem (http://www.staracervenavoda.cz/).

Supíkovice

Ve střední nadmořské výšce 407 metrů leží obec s původním německým názvem Saubsdorf. Její součástí byla osada Lomy, do roku 1990 také Velké Kunětice, Františkov a Strachovičky. Od druhé poloviny 19. století se obec dostala na přední místo v dobývání a zpracování mramoru, díky kterému získala symbolické označení „Slezská Carrara“ (http://www.supikovice.cz/historie-supikovic/d-1009/p1=1002).

Tančírna v Račím údolí

Jednou z nejkrásnějších, ale zároveň nejvíce zničených staveb v okolí města Javorník je Tančírna (Georgshalle) v Račím údolí. Původně restaurace postavená v secesním stylu patřila k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí. Restaurační zařízení fungovalo ještě po roce 1945. V dnešní době se objevují snahy o rekonstrukci nebo celkové přemístění budovy do jiné lokality (Ostrava, Loučná nad Desnou). O záchranu objektu se pokouší také Hnutí Brontosaurus Jeseníky (http://tancirna-raciudoli.wz.cz/).

Uhelná

Český název Uhelná, který má obec od roku 1948, připomíná dnes již neexistující těžbu hnědého uhlí či lignitu v katastru. Větší severní část území obce se nachází ve Vidnavské nížině, menší část v podhůří Rychlebských hor. Pod správu Uhelné patří také Nové Vilémovice, bývalá osada Zastávka, Dolní Fořt (dříve rozdělený na Dolní Fořt – Mlatci Zahradníci a Dolní Fořt – Domkáři) a Horní Fořt. Je zde bývalý farní kostel sv. Kateřiny. Památkově chráněná je socha sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Floriána na návsi pochází z druhé poloviny 18. století (http://www.uhelna.cz/).

Vápenná

Obec leží na rozhraní Žulovské pahorkatiny, Hornolipovské hornatiny a Sokolského hřbetu. Až do roku 1949 se jmenovala Zighartice, německy Setzdorf. Nové české označení je spojeno s těžbou a zpracováním vápence. Dominantou a nejvýznamnější kulturní památkou obce je kostel sv. Filipa postavený v 18. století. Na místním hřbitově se nachází nejmladší kulturní památka – hrob sedmi obětí Frývaldovské stávky z roku 1931. Obcí prochází naučná stezka krasem Rychlebských hor označovaná jako Latzelova a procházející podél Ztraceného potoka (http://www.vapenna.cz/).

Velká Kraš

Obec Velká Kraš je jednou z nejdéle osídlených lokalit na Jesenicku. První zmínky pocházejí z poloviny 13. století. Velká Kraš vznikla spojením Malé Kraše, Fojtovy Kraše, Velké Kraše a Hukovic, jejichž osu tvoří tok řeky Vidnávky. Obec správně spadala od roku 1973 pod Vidnavu, od roku 1990 je samostatnou obcí. Katastr leží ve Vidnavské nížině při státní hranici s Polskou republikou. Na území obce se nachází nejnižší bod Jesenického okresu – místo, kde jej opouští řeka Vidnávka (221 m n. m.). V obci lze využít koupaliště, sportovní hřiště nebo nedaleké rekreační centrum Habina (http://www.velkakras.cz/).

Zlaté Hory

Historie města a jeho okolí je spjata se zlatem a hornickou činností. Definitivní konec hornické činnosti se datuje rokem 1883. Novodobá historie zlatohorského rudního revíru začíná rokem 1952, kdy byl zahájen geologický průzkum povrchovým vrtem u Modré štoly. Po roce 1990 se hornická činnosti začala omezovat. Poslední zlatohorská ruda byla vytěžena v roce 1993. Od 19. století patřilo k významnému podnikání také lázeňství a poskytování služeb spojených s turistikou. Dva kilometry od města se nachází Hornický skanzen s replikami středověkých mlýnů (http://www.zlatehory.cz/).